Stavební spořitelny nabízí zajímavé zhodnocení

Stavebních spořitelen je na tuzemském trhu pět. Vloni na podzim došlo ke sloučení Hypo stavební spořitelny s Raiffeisen stavební spořitelnou do jednoho subjektu. Kromě této změny má stavební spoření pevné místo v rodinných financích.

Pryč jsou časy, kdy jste mohli získat roční podporu ve výši 4500 korun při osmnáctitisícovém vkladu a za pět let jste mohli smlouvu o stavebním spoření vypovědět a peníze použít na cokoliv. Od roku 2004 platí nová pravidla, přičemž se od těch předešlých liší jen kosmeticky. Odlišnost je zejména v délce vázací lhůty (tj. délce povinného spoření) o rok na šest let, zvýšení ročního vkladu na 20 000 korun a snížení nejvyšší státní podpory na 3000 korun.

Státní podpora je připisována vždy na konci roku a v minulosti několik stavebních spořitelen státní podporu připisovalo až o několik týdnů později – držely tak peníze, se kterými operovali na mezibankovním trhu a získávali z nich zajímavé zhodnocení.

Výše podpory je navázána na vývoj inflace. V průběhu devadesátých let minulého století dosahovala inflace výše i 10 a více procent. Z toho důvodu byla státní podpora na 25 %. Adekvátní reakce byla i pro nové znění zákona o stavebních spořitelnách a to, že se státní podpora snížila na současných 15 %. Inflace po roce 2000 dosahovala polovičních a nižších hodnot, že v předchozí dekádě.

Změna podmínek stavebního spoření znamenal enormní zájem o tuto formu spoření. V Česku je k dnešním datu přes pět miliónů aktivních smluv. Jen na vyplácených státních podporách vynaloží stát ročně okolo 14 miliard korun.

Říká se, že jedna koruna vyplacena na státní podpoře přinese v dlouhodobém horizontu 2-3 koruny v ekonomice. To se pozitivně projeví v hrubém domácím produktu a současně i na rostoucí životní úrovni nás všech.

I přes poměrně nízké úročení – okolo 2 procent – je stavební spoření zajímavou formou spoření, které je navíc bezpečné i díky pojištění vkladů. Stavební spoření lze jen doporučit.