Důchodová reforma: Klady a zápory Bezděkových návrhů

Vladimír Bezděk představil ve čtvrtek několik návrhů komise, která se oficiálně nazývá jako poradní expertní orgán (PES). V ní vytýčil několik potřebných změn na to, aby budoucí důchodci, kteří se budou rekrutovat ze součastných třicátníků a mladších neskončily za 40 let o žebrácké holi.

Cílem státu je vyvléci se z těsného chomoutu, kterým je vyplácení důchodů. Tyto sociální dávky pocházejí z výběru sociálního pojištění zaměstnanců. Osoby samostatně výdělečně činné do sociálního systému přispívají spíše symbolicky, ale to je trochu jiná kapitola. Česko řeší, stejně jako většina západoevropských států, snižování počtu pracujících na jednoho penzistu. V současné době na jednoho důchodce vydělávají 1,8 zaměstnance. V roce 2030 se tento poměr sníží na 1,2 pracujícího.

V České republice funguje tzv. průběžný systém, kdy se důchody vyplácejí z odvodů sociálního pojištění. Důchodová reforma spočívá ve snížení sociálních odvodů státu, od kterých si český sociální systém slibuje i nižší vyplácené budoucí důchody. Reforma důchodů povede k vyšší finanční odpovědnosti obyvatel. Zde by mohl nastat problém, neboť podle průzkumů řada lidí si nevytváří finanční rezervu a žijí od výplaty k výplatě a za druhé jen minimum lidí si odkládá stranou peníze na důchod. Mladí lidé pod třicet a zejména čtyřicátníci vidí svůj důchod jakoby v mlze. Ať už bude reforma jakákoliv, musí se nejdříve plošně zvýšit finanční gramotnost a odpovědnost jedinců. Což je však běh na dlouhou trať.

Parametry připravované důchodové reformy

Vladimír Bezděk a odborníci z jeho „psa“ předložili politikům dvě verze důchodové reformy. V obou verzích odborná komise navrhuje snížení odvodů z hrubé mzdy ze současných 28 procent na 23 procenta. Výpadek výběru pojistného by měla nahradit jednotná sazba daně z přidané hodnoty (DPH). Tu komise navrhuje sjednotit na 19 procent (aktuálně jsou sazby DPH na deseti a 20 procentech). Zvýšení DPH by se dotklo základních výrobků, jako jsou potraviny, léky nebo služby.

V první verzi důchodové reformy by člověk odváděl z 23 procent tři procentní body na vlastní penzijní účet. Druhá verze počítá s vyšším zapojením státu a to, že 23 procent z hrubé mzdy by si zaměstnanec odváděl státu, ale pokud by ze svého dal další tři procenta na individuální penzijní účet, stát by mu přidal stejnou částku. Jde o tzv. opt-out.

Důchodová reforma se týká lidí mladších 40 let. Společně s tím by se odložil odchod do důchodu, který by byl pro lidi narozené v roce 1979 a později až při dosažení věku 68 let. Ženám by nepomohlo ani to, že by porodily a vychovaly děti. Tento rozdíl se má po roce 2035 zcela smazat rozdíl mezi muži a ženami.

Výpadek příjmů nahradí dividendy státních firem

Výpadky příjmu sociálního pojištění mají nahradit dividendy státních firem, který stát vlastní okolo dvou set. Mezi největší a neznámější firmy patří energetický gigant ČEZ, který jen za první čtvrtletí letošního roku hospodařil se ziskem 10 miliard korun (za rok 2009 byl zisk cca 52 miliard korun).

Z tohoto kouzelného oslíka chce stát financovat část peněz ze zhruba 50 miliard, které státu každoročně po dobu minimálně deseti let vlivem důchodové reformy vypadnou. Další peníze chce získat úsporami ve státním rozpočtu. Během příštích let chce stát omezit vyplácení vdovských důchodů v časem ho úplně zrušit. Úspory se dotknou i těch, kteří pobírají invalidní důchod. V okamžiku, kdy by měli nárok na starobní, by jim byl invalidní důchod zrušen.

Kritika důchodové reformy

Kritika důchodové reformy je dvojího druhu. Prvním je, že díky sjednocení DPH, postihne plošně všechny lidi. Podle předběžných výpočtů Českého statistického úřadu by například bochník chleba zdražil z nynější ceny 18 korun na 19,50 Kč, 50 kusů dětských plen by podražilo z 249 Kč na 270 korun. Lístek do divadla za 300 korun by podražil o 25 korun. To vše jen díky zvýšení daně z přidané hodnoty. Zejména levicoví politici namítají, že reforma negativně postihne chudší lidi.

Druhá vlna kritiky je, že by se prostřednictvím opt-outu měla odvádět vyšší suma. Například pět procent, přičemž stát by stejnou sumou přispěl člověku na jeho individuální penzijní účet. Další připomínky jsou na výši sjednocené sazby DPH na 19 procentech. Například podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZu a současně předsedy Svazu dopravy a průmyslu by měla činit jednotná sazba DPH o dva procentní body méně, a to 17 procent.

Generální ředitel Allianz penzijního fondu Petr Poncar by zase snížil věk pro ty, kterých se důchodová reforma nejvíce dotkne. Snížil by hranici ze 40 let na 30 let. Argumentuje tím, že v generaci mezi 30 až 40 let jsou tzv. Husákovy děti, což je jedna z nejsilnějších populačních vln po druhé světové válce.

Předběžný termín zahájení důchodové reformy by měl být v roce 2015. Zaznívají však i hlasy, že by se mohlo začít již v září 2012.

Poznámka pod čarou

Nejvyšší čas se začít zajímat o své peníze, budoucnost a přistupovat k životu odpovědně. Uplynulo již dvacet let od Sametové revoluce a je třeba přestat uvažovat, že se za nás stát postará a všechno zařídí.