Stát se chystá konkurovat bankám. Chce vydat dluhopisy s atraktivní úrokovou sazbou

Státní dluhopisy, které v současné době připravuje ministerstvo financí v čele s ministrem Eduardem Janotou, mohou bankám a družstevním záložnám přidělat vrásky na čele. Nabízejí řadově vyšší úrokové sazby než které dokáží banky nabídnout ve svých finančních produktech.

Státní dluhopisy tak poprvé v porevoluční historii nebudou určeny přímo na konkrétní účel (dluhopisy z roku 1997 šly na účely postiženým lidem z povodní, dluhopisy se mezi lidmi nazývaly jako povodňové). Současná emise dluhopisů má pomoci Česku při financování jeho vysokých schodcích státního rozpočtu.

Parametry připravované emise vládních dluhopisů:

Výše emise vládních dluhopisů: 20 miliard korun
Předpokládaná úroková sazba: 4,5 %
Čistý výnos očištěný od daně z příjmů a poplatků: 3,5 %
Splatnost dluhopisů: 10 let
Cena za jeden dluhopis: 1 Kč
Minimální objem prodávaných dluhopisů: 1000 Kč

Kde dluhopisy koupit?

Státní dluhopisy se stát chystá prodávat prostřednictvím poboček České pošty a elektronicky. V minulosti se jako prodejní kanál nabízely i některé banky, které v dluhopisech vidí hrozbu. Banky operovaly s jednoduchou logikou. Pokud přijde člověk do banky s tím, že má zájem o vládní dluhopisy, existovala zde možnost, že mu prodejně zruční bankovní poradci, vnutí i nějaký další bankovní produkt. Nyní, kdy se distribuce bude odehrávat na poštách po celé republice a prostřednictvím internetových stránek plně v režii ministerstva financí, nemohou banky počítat se svou spoluúčastí.

Dluhopisy: výhody a nevýhody

I když je splatnost dluhopisů deset let, bude možné prodat dluhopisy i dříve. Musíte však počítat, že cena za předčasný odkup dluhopisů bude nižší než jeho pořizovací cena. Z pohledu investora jsou dluhopisy jednoduchým a bezpečným finančním nástrojem, kam uložit část svých volných finančních prostředků. Stát tak nepřímo konkuruje bankám a družstevním záložnám a jejich vkladovým produktům. Úrokové sazby spořicích účtů nyní dosahují sazeb okolo 2 %, ve výjimečných případech, kdy banky (potažmo družstevní záložny) volí pásmové úročení vkladů podle výše jistiny a délky trvání, se může úroková sazba dostat i na 5,3 %.

Pro řadu lidí však bude nabídka státních dluhopisů při stávajících podmínkách atraktivní. Stát je obecně dobrým dlužníkem, který má zdroje na to, aby dokázal dostát svým závazkům. Jediným problémem, který mnozí odborníci vidí při vydání dluhopisů, je zpětný odkup na konci splatnosti. Zde by mohly nastat komplikace při zpětném odkupu. Ještě větší zádrhel by nastal v okamžiku, kdy by se v průběhu deseti let zvýšily úrokové sazby a lidé by začaly dluhopisy odprodávat. I kdyby je stát vykupoval za nižší cenu než je prodejní, mohlo by to v blízké budoucnosti, kdy je státní rozpočet napjatý, přinést nemalé komplikace.

Sám ministr financí Eduard Janota, který je známý jako pragmatik, odmítá veškeré spekulace nad možnou změnou úrokových sazeb a zpětných prodejů. Připustil, že kdyby se úrokové sazby pohnuly zásadním směrem, musel by stát adekvátně reagovat.

Schválení dluhopisů má nyní v režii poslanecká sněmovna. Ta se chce sejít mimořádně v prosinci. Reálně se dluhopisy dostanou do distribuce na začátku příštího roku.