Práce: Čtyři časté chyby při vyjednávání o výši vašeho platu

Téměř každý, kdo někdy nastupoval do nové práce, si musel vyjednat, kolik bude chtít za svou práci peněz. Ponechme stranou, typ práce a její ohodnocení, podívejme se o kolik peněz jste možná přišli tím, že jste o svém platu nevhodně vyjednávali.

Vyjednávání o platu je nejklíčovějším bodem celého přijímacího řízení, ve kterém vám kromě nového zaměstnání jde i o možnost kariérně růst nebo nějak zabít čas a neunudit se k smrti.

Zaměstnanec, který se hlásí do nového zaměstnání si v prvním kole přijímacího pohovoru sděluje budoucímu zaměstnavateli svou představu o výši platu. Pro státní zaměstnance, kteří jsou placeni podle dosaženého vzdělání a počtu odpracovaných let ve státní nebo veřejné správě se tento článek příliš netýká. Stejně ani tak pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které pracují na smluvním základu, který se může čas od času měnit.

Každý z nás dělá chyby, pokud si říkáte o plat, můžete se s touto chybou dost dlouho potýkat. Navíc vás bude hryzat svědomí, že jste si klidně mohli říct o víc peněz, anebo přemýšlet nad tím, jestli jste si za práci neřekli hodně.

Chyba první: Nevím, kolik peněz se v mé branži platí

Pokud jste absolvent a nastupujete do nového zaměstnání, máte o dost ztíženou situaci. Nevíte, kolik se běžně platí za práci, o kterou se ucházíte. Stejně tak i člověk, který již nějaké pracovní zkušenosti má, ale při změně práce dochází i ke změně oboru, ve kterém předtím působil a nyní se chce uplatnit v jiném. Poslední možností je, že přechází z místa na jiné místo (třeba z malého okresního městečka do Prahy) a nezná platový rozptyl ve své profesi.

Pro takové možnosti si prostřednictvím pracovních portálů zjistěte, kolik peněz se běžně platí ve vaší profesi a v místě vašeho budoucího působení. Můžete využít pracovních portálů jako je například Jobs.cz nebo Merces.cz.

Chyba druhá: Řeknu si raději o nižší částku, tím zlepším své možnosti pro přijetí

Cenová politika je pro toho, kdo ji neumí použít, smrtelná. Kdyby pekař prodával své rohlíky za deset haléřů, což je jejich výrobní cena při výstupu z pekárny, určitě by do měsíce zkrachoval.

Nebojte se trochu přitlačit na pilu a říct si o víc peněz. Pokud se za prací stěhujete, spočítejte si i vaše budoucí životní náklady (tj. nájem, jídlo, cestování za maminkou, případně tatínkem, náklady na život s partnerem nebo partnerkou apod.). Není nic hroznějšího než po třech měsících práce zjistíte, že práce která vás baví, vás neuživí a to jen proto, že jste si úmyslně řekli o méně peněz.

Chyba třetí: Nemám spodní hranici, můžu pracovat klidně i za minimální mzdu

Ještě než se vydáte na pohovor, stanovte si dolní hranici, pod kterou nejste ochotni jít. Jako minimum si můžete stanovit životní náklady (viz výše). Ještě lepší je stanovit si minimum podle té nejnižší hranice, kterou najdete na nějakém pracovním portálu.

Chyba čtvrtá: Řeknu představu o platu v rozmezí nějakého intervalu

Říkat si o výši platu v intervalu od do, znamená, že automaticky dostanete spodní hranici. Pokud se pokusíte trochu zariskovat a říct jedno číslo, možná jste vyhráli na celé čáře výběrové řízení.